První recenze CD Desire & Rage je na světě! Vydal jí server Metalzone.info a naleznete jí
ZDE.
Kompletní text:
Když se podíváte na sestavu kapely Warchild (Aleister - sólová kytara, sólový zpěv, Samael - kytara, vokály, Marky - klávesy, vokály, Nestorat - basa, vokály), tak si jistě všímavějším čtenářům neunikl fakt, že 3/4 obsazení tvoří redaktoři tohoto webzinu. Proto není divu, že k této desce mám přece jen osobnější vztah. Nicméně budu muset zapomenout na případný sentiment a pokusím se rozebrat toto CD co nejobjektivněji.
Jak jste si jistě všimli, v sestavě jsem neuvedl bubeníka. Warchild prostě žádného artilérníka nemají, tudíž se uchýlili k použití bicího automatu, což určitě nepřeslechnete v úvodním songu. Ne že by byl automat nějak špatně naprogramovaný, ale "Bloody Shadows Of London" má celkově dost nepovedený zvuk, proto je ten umělý zvuk bicích více patrný, než u ostatních skladeb. Od druhé skladby je ale zvuk mnohem lepší. "Hell Of Despair" je především pořádnou porcí zběsilého black metalu, s občasnými thrashovými riffy a závěrečnou pomalejší (doomovou) pasáží. Následující "Burning" je hodně nakopávající song, který přikládá polínka především pod thrashový kotel. V úvodu následující skladby "Old Man's Legend" je ke slyšení xylofon, hraný patrně na klávesy, jehož zvuk přejde do téměř folk metalové mezihry, na kterou navazuje opět blacková sprcha, ale ten folkový podtón či atmosféra zde stále přetrvává. Zaslechnete zde i ženský vokál patřící Marky. Škoda jen, že nedostala v této skladbě více prostoru.
Pokud bych měl zvolit nejlepší skladbu tohoto CD, tak to bude zřejmě pátá skladba "Warrior". Doslova až grindové sekanice se zde střídají s docela progresivními mezihrami. Další skladby jsou víceméně takovou směsicí výše zmiňovaného. Zkrátka žádné vymezené hudební mantinely, ale prostě a jednoduše si Warchild hezky pohrává s různými odnožemi extrémnějšího metalu. Mně osobně ještě hodně oslovila skladba "Last Goodbye", ve které se opět objevují prvky progrese, ale především je velice dobře zaranžovaná. Velmi zajímavé je pojetí bonusové skladby "Canon In D Major" od Johanna Pachelbela, která by se klidně hodila do repertoáru nějaké power/symfo metalové kapely.
Co určitě zaujme posluchače hned po prvním poslechu CD, je množství hlasových poloh. Základním hlasovým kamenem je především Aleisterův krkavčí ječák, který se tu a tam změní v deathový growling či drsně thrashový chraplák. Ve sborech vokálně vypomáhají i Samael s Nestoratem. Sem tam se samozřejmě dostane ke slovu i Marky.
Kdybych to měl celé nějak zrekapitulovat, řekl bych, že se jedná po hudební stránce o dost povedené album. Když si uvědomím, že si kapela prakticky vše dělala sama a financí taky neměla příliš nazbyt, dají se akceptovat i případné nedostatky ve zvukové stránce. Určitě by prospělo i angažování živého bubeníka. Ten by musel být ale hodně dobrý, což bude při jeho hledání asi dost problém. Určitě ale musím pochválit celkové zpracování tohoto CD. Nejenže zde najdete audio stopu, ale i stopu datovou, takže se vám po vložení do PC objeví úvodní obrazovka, kde se můžete podívat na tři videoklipy, přečíst všechny texty (které jsou uvedeny i v bookletu) a nebo se přenést rovnou na webové stránky Warchild.
Celkové hodnocení: 7,5/10